|
Propuštění několika desítek arabsky
hovořících amerických vojáků z armády z jediného důvodu, a to jen kvůli tomu, že
se přiznali k homosexualitě, rozproudilo ve Spojených státech bouřlivou diskusi
o zákazu gayů v armádě, která má problémy s náborem nových rekrutů.
Ve
společnosti ale roste počet lidí, kteří jsou pro to, aby se vojáci mohli
svobodně přiznat ke své sexuální orientaci. Oproti 54 procentům v roce 1994 je
to dnes 60 procent Američanů, píše AFP.
Americká armáda se od roku 1993 striktně drží politiky "na nic se neptat, nic
neříkat (don't ask, don't tell) a systematicky vyřazuje vojáky, jejichž
homosexualita nějakým způsobem vyjde najevo.
Počet rekrutů ale jen těžko plní potřeby armády při rotaci v Iráku a
Afghánistánu. Mise jsou proto prodlužovány a kritéria náboru (úroveň vzdělání,
trestní rejstřík) se zmírňují.
Jamie (jméno bylo změněno) je třiatřicetiletá žena, která čeká, že bude během
deseti dnů poslána domů.
"Nejvíc mě rozčiluje, že armáda neuznává, že tato politika k ničemu nevede,"
řekla a odmítla sdělit své jméno, protože ještě o své sexuální orientaci a
nenadálém návratu z armády nehovořila s rodiči.
Vojáci tvrdí, že mezi 11.000 osobami, které byly nuceny opustit armádu jen
kvůli své homosexuální orientaci, jsou také stovky překladatelů a tlumočníků.
Podle Steva Rallse ze "Servicemembers Legal Defense Network" muselo opustit
uniformu 59 arabsky hovořících homosexuálů, kteří prodělali intenzivní a
nákladný výcvik.
"Armáda vyřazuje vojáky ovládající arabštinu ve chvíli, kdy je právě nejvíce
potřebuje," říká Lawrence Korb, který za Ronalda Reagana pracoval na
ministerstvu obrany. "To je kontraproduktivní," dodal.
Korb se zapojil do kampaně, která chce donutit Kongres, aby skoncoval se
současnou politikou "na nic se neptat, nic neříkat".
Ze současných kandidátů na prezidenta všichni demokraté tvrdí, že jsou pro
to, aby tato politika skončila, ale republikáni jsou pro zachování nynějšího
stavu.
Jednatřicetiletý Bleu Copas je bývalý vojenský tlumočník, který ovládá
arabštinu. Říká, že byl propuštěn z armády poté, co nějaký anonymní informátor
si přečetl jeho dopisy a pak ho udal.
"Velitel, který mě zbavil funkce, to nedělal rád. Řekl mi, že není hrdý na
to, co udělal, ale neměl na výběr," řekl Bleu Copas.
Jiný arabský tlumočník, kterému je osmadvacet let a pracoval v Iráku,
vypráví, že odešel z funkce dobrovolně z obavy, že jednoho dne někteří jeho
kolegové vyzradí pravdu.
A stejně jako spousta jiných arabsky hovořících vojáků donucených odejít z
armády, která na jejich výcvik vynaložila až 120.000 dolarů, odešel i on k
soukromé společnosti. Ta mu za stejnou práci platí dvakrát víc. @ Podle odborné
komise Kalifornské univerzity stálo armádu v letech 1994 až 2003 vyřazování
homosexuálů z armády 363,8 milionu dolarů.
Na rozdíl od 24 dalších zemí, mezi nimiž jsou i blízcí spojenci jako Velká
Británie a Izrael, Spojené státy nadále odmítají, aby homosexualita jejich
vojáků byla zveřejňována.
"I když názory veřejnosti se změnily, politická blokáda trvá," řekl Aaron
Belkin z výzkumného střediska Michaela D. Palma, který se tímto problémem
zabývá.
3Zdroj: AFP / ČTK
|
Přiznání k homosexualitě v americké armádě znamená vyřazení 
Zajímavosti 
