Nová studie o stejnopohlavním manželství

Tato studie se pokusila zjistit, jak velké množství gayů a leseb se rozhodlo uzavřít manželství v zemích, kde tato možnost existuje. Bylo zjištěno, že jejich procento kolísá od dvou do šestnácti procent z gay a lesbické populace v závislosti na lokalitě. Jeden z autorů této studie zveřejněné ve středu uvedl, že její výsledky mohou být příznivě přijaty oběma stranami debaty o stejnopohlavním manželství.

Výzkum byl proveden Institutem pro manželství a  veřejnou politiku (Institute for Marriage and Public Policy), který je dlouhodobě v opozici  vůči stejnopohlavním sňatkům.

Výzkumníci shromáždili údaje z Holandska, Belgie, Kanady a amerického státu Massachusetts, tedy v zemích, kde jsou povoleny stejnopohlavní sňatky. Ve všech případech se autoři studie snažili o získání odhadů tamní gay a lesbické populace, na jehož základě se pokusili o odhad procenta homosexuálních lidí vstupujících do manželství. Vzhledem k obtížím se stanovováním odhadů počtu gayů a leseb jsou procentuální výsledky uváděny v širokém rozpětí na základě různých odhadů gay a lesbické populace.

V Holandsku bylo od 1.4. 2001 do loňského prosince oddáno 8127 stejnopohlavních párů, což reprezentuje něco mezi 2,6 a 6,3 procenta tamní populace gayů a leseb. Studie dále odhaduje, že něco mezi dvěma a pěti procenty belgických gayů a leseb uzavřelo sňatek, zatímco v americkém státě Massachusetts se jedná o něco mezi šesti až šestnácti procenty tamní homosexuální populace. Od května 2004, kdy začalo být možné v Massachusetts uzavírat stejnopohlavní sňatky, bylo oddáno 7341 gay a lesbických párů. Studie institutu uvádí, že kalkulace pro Kanadu byly velmi obtížné, protože v zemi mohou uzavírat sňatky i páry, které zde nemají bydliště Odhaduje však, že okolo čtrnácti procent gayů a leseb v západokanadské provincii Britská Kolumbie vstoupilo do stejnopohlavního manželství.

Zpráva zatím nevyvozuje ze zjištěných fakt žádné větší záměry, neboť je podle ní příliš brzo na hodnocení dlouhodobých trendů. „Zda se stejnopohlavní manželství stane mezi lesbami a gayi běžnou záležitostí či dokonce normou nebo zevšední a stane se neužívanou institucí, nelze zatím říci,“ uvádí se v textu. Podle Maggie Galagher, prezidentky Institutu pro manželství a veřejnou politiky a také spoluautorky studie, mohou být výsledky studie hodnoceny velmi různorodě, podle toho jaký úhel pohledu na stejnopohlavní manželství hodnotící zastává. V souladu s názorem svojí organizace uvedla následující příklad: někdo může na základě těchto výsledků tvrdit, že opozice vůči stejnopohlavním manželstvím byla přehnaná, protože jen omezené množství homosexuálních lidí do něj bude vstupovat, zatímco jiný se může dívat na stejné výsledky a usuzovat že tato nízká čísla neospravedlňují změnu tradičního chápání manželství jako výhradně heterosexuální instituce. „Tyto různé pohledy jsou příčinou, proč je tato debata tolik konfliktní“, uvedla dále Gallagher: „ Navíc podle jednoho pohledu, pokud přistupujete ke stejnopohlavním párům jakkoliv odlišně, jedná se o jistou formu rasismu. Jiný názor říká, že svazek muže a ženy je nějakým způsobem výjimečný.“

Gary Gates, specialista na demografii sexuálních minorit z Kalifornské univerzity, přinesl zajímavý pohled na výsledky tohoto výzkumu. Nesouhlasí s názorem vyjádřeným Gallagher, že jen málo gayů a leseb se rozhodlo pro manželství. Zejména pokud vezmeme v úvahu data ze státu Massachusetts a uvážíme, že stejnopohlavní sňatky se tam uzavírají pouze dvacet měsíců, pak se podle Gatesových závěrů rozhodují gayové a lesby pro manželství významně častěji než heterosexuální páry. “Početně nebudou stejnopohlavní páry nikdy tvořit příliš velkou část manželských párů“, řekl Gates v telefonickém rozhovoru: „Vypadá to však, že gayové a lesby mají opravdový zájem o uzavírání sňatků – je to svým způsobem poklona instituci manželství.“

zdroj: 365gay.com 26.4. 2006