Lesby a gayové mají právo adoptovat děti

Evropský soud pro lidská práva učinil další zásadní krok směrem k uznání práv leseb a gayů.

V úterý 21. ledna 2008 vydal dlouho očekávané rozhodnutí ve věci E.B. v Francie, ve kterém rozhodl, že odepření adopce lesbické ženě kvůli její sexuální orientaci je porušením čl. 14 (zákaz diskriminace) ve spojení s čl. 8 (právo na respektování soukromého a rodinného života) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Otázku, zda odepření individuální adopce z důvodu sexuální orientace je diskriminací, Evropský soud pro lidská práva (dále jen“Soud“) v minulosti již posuzoval, a to v případu Fretté v. Francie, ve kterém byla adopce francouzskými úřady odmítnuta homosexuálnímu muži. V tomto případě však Soud v roce 2002 velmi těsnou většinou rozhodl, že odepření adopce diskriminační nebylo.

Když v roce 2002 k Soudu došla stížnost paní E.B. bylo zřejmé, že otázka zda je odepření adopce z důvodu sexuální orientace diskriminací, má zásadní význam z hlediska naplňování práv zakotvených Úmluvou. Proto bylo využito čl. 30 Úmluvy, podle něhož se u případu vyvolávajícím závažnou otázku může sedmičlenný Senát, který obvykle spory rozhoduje, vzdát pravomoci ve prospěch Velkého senátu, který věc rozhoduje ve složení 20 soudců.

Paní E.B. (žena ve věku 45 let) je učitelka a od roku 1990 žila s ženou. V roce 1998 si podala žádost o adopci. Francouzské úřady však odmítly její žádost o adopci podpořit, přičemž bylo zřejmé že důvodem odmítnutí byla její sexuální orientace. Zamítnutí v červnu 2002 potvrdil také francouzský nejvyšší administrativní soud. Paní E.B. se proto rozhodla podat stížnost na porušení jejích práv zakotvených Úmluvou k Evropskému soudu pro lidská práva. Soud počtem 10 hlasů k 7 rozhodl, že bylo porušeno právo paní E.B. na rovné zacházení a právo na soukromý a rodinný život. Pokud stát umožňuje individuální adopce, nemůže podle Soudu mezi žadateli o adopci rozlišovat na základě jejich sexuální orientace, je-li daná osoba způsobilá pro výchovu dítěte. Je třeba zde zdůraznit, že se rozhodnutí Soudu týká pouze individuální adopce jednotlivcem, nevztahuje se v žádném případě na adopci společnou. Při individuální adopci adoptuje dítě pouze jednotlivec jako individuální osoba nikoli společně s partnerem či partnerkou.

Toto rozhodnutí může mít důležitý dopad také pro Českou republiku. Zákon o registrovaném partnerství v § 13 odst. 2 stanoví, že trvající partnerství je překážkou osvojení. Společná adopce dítěte stejnopohlavním párem je vyloučena zákonem o rodině, neboť podle § 66 odst. 1 zákona o rodině mohou společně adoptovat dítě pouze manželé. Z možnosti společné adopce jsou tedy vyloučeny jak stejnopohlavní páry, tak i nesezdané heterosexuální páry. Z uvedeného vyplývá, že zákaz adopcí obsažený v zákoně o registrovaném partnerství tak má zcela jednoznačně za cíl vyloučit registrované gaye a lesby z možnosti individuální adopce.

Český zákon o rodině nestanoví žádné omezení; podle něj může adoptovat dítě muž či žena bez ohledu na sexuální orientaci. Avšak vstoupí-li kdokoli do registrovaného partnerství, tato možnost je mu odepřena. Vzhledem k tomu, že je registrované partnerství určeno pouze stejnopohlavním párům, dochází zde zcela jednoznačně k rozlišování na základě sexuální orientace. Dosud mohlo být sporné zda je toto rozlišování v rozporu s lidskými právy či nikoli, nyní Evropský soud pro lidská práva jasně řekl, že rozlišování na základě sexuální orientace v přístupu k individuální adopci je v rozporu s Úmluvou. GLB organizace v České republice by měly začít usilovat o zrušení diskriminačního ustanovení. Poslední vývoj jim dal do rukou mnoho pádných argumentů, kterými mohou svůj požadavek podpořit.