Lesby a neurobiologie

Skupina švédských odborníků z Centra pro výzkum mozku ve Stockholmu zveřejnila počátkem května 2006 studii, která může znamenat průlom ve výzkumu neurobiologických aspektů sexuální orientace u žen. Tým vedla Ivanka Savic, která se již dříve podílela na studii zpřesňující údaje o některých funkčních odlišnostech mozků homosexuálních a heterosexuálních mužů. V případě homosexuálních mužů byl první výzkum potvrzující odlišnosti ve fungování sexuálních center v hypotalamu zveřejněn již v roce 1991 a od té doby byly informace o těchto odlišnostech potvrzeny a zpřesněny dalšími studiemi. V případě lesbických žen však zatím žádný podobný výzkum nebyl uskutečněn. Důvodem byl nejen menší zájem odborníků o lesbické ženy jako skupinu, ale i obecně rozšířený předpoklad, že homosexuální orientace u žen je méně biologicky podmíněna než je tomu u homosexuálních mužů.

Nynější výzkum navazoval na dřívější studii švédského týmu, která ukázala odlišnost v reakci homosexuálních a heterosexuálních mužů na některé deriváty sexuálních hormonů. Jedná se konkrétně o látku označovanou AND (androstadienon), která se vyskytuje v mužském potu v desetinásobném množství než v potu žen a o látku EST, která se naopak nachází ve zvýšené míře v potu žen. Obě tyto látky jsou považováno za možný lidský ekvivalent takzvaných feromonů – látek podílejících na vzbuzení sexuální touhy u zvířat. Při čichovém vjemu AND vykazovali homosexuální muži mnohem silnější reakci v oblastech mozku řídících sexuální chování, zatímco heterosexuální muži reagovali podobně intenzivně na látku EST. Tato aktivita byla sledovaná za použití pozitronové emisní tomografie, což je metoda umožňující přesně sledovat míru aktivace jednotlivých oblastí v mozku, aniž by v nejmenším ohrožovala pokusnou osobu. Nyní švédský tým prokázal za použití téže metody, že reakce sexuálních center v mozcích lesbických žen se v mnohém podobá spíše reakcím heterosexuálních mužů než reakcím heterosexuálních žen. Ačkoliv byla tato studie zatím realizována pouze na malém množství dobrovolnic a dobrovolníků, přesto se jedná o výzkum, který se může ukázat jako průlomový při hledání biologických souvislostí lesbické orientace.