 (1877 - 1967)
Jméno Alice Babette Toklas není patrně možno vyslovit bez zmínky o
spisovatelce Gertrudě Stein.
Obě ženy patřily do literárního a společenského dění první poloviny 20. století.
Alice B. Toklas se narodila židovským rodičům v San Francisku ve
Spojených státech amerických. Získala vzdělání na univerzitách v Seattle a
Washingtonu, ale po smrti matky se vrátila do rodného města, aby se postarala o
zbytek rodiny. Zlom v jejím životě přišel ve 29 letech, kdy se Toklas rozhodla
odjet do Paříže. Setkání s bohatou a nezávislou spisovatelkou Gertrudou Stein,
Američankou usazenou ve Francii, bylo začátkem důvěrného přátelství, které
trvalo téměř 40 let. Toklas byla náruživou kuřačkou, nosila cikánské
náušnice a vždy pečlivě upravené nehty. Výborně vařila a milovala umění, zvláště
malířství. Obdivovala nábytek, nástěnné koberce, domy a květiny. Brzy převzala
péči o domácnost Gertrudy. Stala se nedílnou součástí literárního salónu, ve
kterém se po vypuknutí první světové války scházeli Ernst Hemingway, Sherwood
Anderson, Pablo Picasso, Henri Matisse a Georges Braque. Největší pozornosti se Alici B. Toklas dostalo
prostřednictvím knihy její partnerky nazvan é Vlastní životopis Alice B. Toklas
(1933). Gertruda Stein tak obratně - v první osobě - popsala své osudy jakoby z
pohledu Alice. V knize je zmíněna také významná etapa jejich života; v průběhu
první světové války pomáhaly obě ženy Amerického fondu pro francouzské zraněné.
Po válce získaly od francouzské vlády ocenění.
Druhá světová válka je zastihla v okupované Paříži, z níž nestihly včas
odjet. Jen náhodou a s velkou pomocí přátel se vyhnuly koncentračnímu táboru,
přestože byly - jak Toklas, tak Gertruda Stein - židovského původu. Do
literatury vstoupila samotná Alice Toklas teprve v roce 1954, to jí bylo 77 let.
Tehdy spatřily světlo světa po léta shromažďované recepty pod názvem Kuchařská
kniha Alice B. Toklas. Najdeme v ní takové kulinářské kousky jako jsou např.
artyčoky Stravinski. Proslavily ji ale hašišové sušenky, recept, který dostala
od přítele. Toklas podporovala svou partnerku po celý život, byla
označována za její sekretářku a společnici. V svém salónu vítaly americké
umělce, kteří se obdivovali evropskému umění, sbíraly obrazy moderních
začínajících autorů, včetně Picassa. Ve Vlastním životopise A.B.T. Alice
poznamenává vedle kolika manželek géniů musela vysedávat, zatímco Gertruda s
génii samotnými hovořila. Alice Toklas byla vždy v pozadí. Zemřela 21 let po
smrti Gertrudy Stein. Reportér James Lord, který s ní po smrti partnerky v roce
1946 přišel natočit rozhovor, byl překvapen: "Paní Toklas ráda mluvila, mluvila
dobře, bez zábran a dlouho. Uměla ovšem také naslouchat."

Zdroje: http://www.kirjasto.sci.fi/toklas.htm http://encyclopedia.laborlawtalk.com/Alice_B._Toklas
|