|
Narozená 18.10.1956 v Praze, v současné době bydlí v Aspenu,
Colorado, USA Oblíbená hudba: K.D.Lang, Neneh Cherry, Arrested Development, Melissa
Etheridge, Elton John, Annie Lennox, Ella Fitzgerald Oblíbená herečka:
Katherine Hepburn Oblíbené jídlo: indická, thajská, italská a matčina
kuchyně Literární tvorba: Tennis My Way, Martina, The Total Zone, Breaking
Point, Killer Instinct
Martina Navrátilová je osobností par excellance, o tom
nemůže být pochyb. K výčtu jejích tenisových úspěchů by se použilo mnoho a mnoho
papíru, proto jich zde vyjmenuji jen několik:
- v 16 letech mistryně republiky
- v 17 účast ve finále juniorského Wimbledonu
- v 18 amatérská mistryně Evropy
- v 19 účast ve finále Australian Open, Italia Open, French Open, vítězka ve
Federation Cup
- ve dvouhře získala 18 titulů: 9x Wimledon, 4x US Open, 3x Australian Open,
2x French Open
- celkově se honosí 20 tituly ve Wimbledonu
- výhra Fed Cupu jak s týmem Československa (1x) tak s týmy USA (3x)
- jediná hráčka ve čtyřicetileté historii Fed Cupu, která ani jednou
neprohrála (39 vítězství)
- tenisová jednička poprvé v roce 1978 (celkově -s přestávkami- 331
týdnů)
Cesta k takovýmto úspěchům samozřejmě nemohla být jednoduchá. Stála mnoho
odříkání, píle, námahy, odolnosti a i statečnosti. V roce 1975 opustila
Československo (v té době 3. místo ve světovém žebříčku), kde jí funkcionáři
diktovali, jak má trénovat, kam má a nemá jet, v jakých hotelech bydlet a s kým
se stýkat, a emigrovala do USA. V 18 letech se tak ocitla bez zázemí, rodiny,
přátel, a s nejasnou vyhlídkou na setkání se svými nejbližšími. Po 6 letech
úřady udělily Navrátilové americké občanství. Ale ani v „zemi svobody“ neměla
zbožňovaná tenistka klid. Byla přeci jen „ta, co se přistěhovala z Východu“, a
její kritika nízkých finančních odměn na turnajích žen či politiky a otevřenost
ohledně své orientace jí dvakrát nepřilepšila. Mnoho finančně výhodných smluv
bylo proto pro ni ztracených. Sama Martina řekla: „ Je to všechno frustrující,
protože se všic hni bojí odporu konzervativců. A přitom ti konzervativci, kteří
mají největší výhrady – to je jen malá skupina lidí, kteří ale vzbuzují strach,
protože mají vliv a peníze. Všichni se tu bojí konfrontace – a kdyby se mnou
podepsal někdo reklamní smlouvu, abych svým jménem podpořila zajímavé zboží k
prodeji, byl by to div.“
Jejím životem prošlo několik žen, které jí ovlivnily. Vyznat se v zákonech
profesionálního sportu ji v USA pomáhala golfistka Sandra Haynie. Zájmem o
literaturu, klasickou hudbu, charitativní činnost a hnutí Greenpeace ji
obohatila spisovatelka Rita Mae Brownová. Basketbalistka Nancy Liebarmanová
přinesla do její sportovní přípravy obohacení týkající se diet a nekonečných
hodin strávených v tělocvičně. Trenérka Renee Richardsová, narozená jako Richard
Raskind, otevřela své svěřenkyni nové obzory v taktice a úderové technice. A
vášeň pro horské středisko Aspen, kde nyní Martina žije, jí vnukla texaská
královna krásy a rozvedená matka dvou chlapců Judy Nelsonová.
Do své rodné vlasti se Martina podívala až po 11 letech. Na centrálním kurtu
pražské Štvanice tým USA ve finále Poháru federace porazil domácí tým. Ale
atmosféra a potlesk obecenstva ve stoje nasvědčoval opaku. Následné kapitánovo
předání mikrofonu Navrátilové vyvolalo logickou obrovskou radost tribun a nechuť
vládní lóže, která se demonstrativně vyprázdnila. Tenistka vyjádřila se slzami v
očích své pocity: „Děkuji vám moc. Trvalo jedenáct let, než jsem se mohla vrátit
domů. A doufám, že nebudete čekat dalších jedenáct let, abyste mě zase
viděli.“
V roce 1994 se rozhodla ukončit kariéru, navzdory hlasům, které ji stále
intenzivněji přemlouvaly, ať ještě počká. Sama tehdy říkala, že až nyní jí
konečně lidé rozumí a přijímají takovou, jaká je. Ale chtěla si užít a vyzkoušet
věci, které jí byly při profesionálním tenise zapovězené. Těšila se na jízdu na
snowboardu, na surfu, na harleyi, na hokej, a až bude objevovat krásy Afriky,
kde předtím nikdy nebyla. V Africe později nafotila spousty fotografií, které
byly poté i vystavovány.
Možná to byl potřebný odpočinek, který vlil rodačce od řeky Berounky do žil
novou energii a hlavně chuť znovu se postavit na tenisové dvorce. A návrat to
je, jak se na podle mnohých nejlepší tenistku světa sluší a patří.
Letos dokázala spolu s indickým herním partnerem Leanderem Paesem zvítězit na
Australian Open a znovu vyhrát svůj nejoblíbenější turnaj – Wimbledon, a tím
překonat i rekord věčné sokyně B. J. Kingové. K 9 singlovým titulům totiž
přidala již 11. ze čtyřhry. Čtyřhru hraje také s mladou Ruskou Světlanou
Kuzněcovovou.
A navíc má před sebou Martina ve svých 47 letech další, neskromný cíl. Chtěla
by se zúčastnit olympiády v Aténách v roce 2004. Na olympiádě ještě nikdy
nestartovala. Již překonala jednu z překážek, které musí ke splnění nového snu
překonat. Byla B. J. Kingovou nominována pro finálový turnaj Fed Cupu v Moskvě,
který se koná 19. – 23. listopadu. Projevenou důvěru nezklamala, obě čtyřhry
(proti Belgičankám a proti Francouzkám) dovedla k vítězství. To ovšem nestačilo
k celkové výhře USA v tomto turnaji. Z Fed Cupu 2003 se radují Francouzky, v
jejichž řadách excelovala Amélie Mauresmová. Účast na tomto turnaji je jednou z
podmínek soutěže pod pěti kruhy. Tam by se měla objevit po jejím boku Lisa
Raymondová. Ta při turnaji ve Philadelphii (který společně vyhrály) prohlásila:
„Dala jsem volej a řekla si, že byl docela dobrý. Pak jsem se ohlédla doleva a
viděla neuvěřitelný úder, který zahrála Martina.“
Česká rodačka plánuje v roce 2005 definitivně skončit s kariérou. Čemu se
bude věnovat dále? Možná, že po vzoru jistého představitele akčních hrdinů
rakouského původu se bude více angažovat v politice. Prohlásila s úsměvem na
rtech, že svaly na to má také…
Co říci závěrem? Nechejme promluvit samotnou hráčku:
„Věděla jsem, že mě ženy přitahují, ale nevěděla jsem, že je to sexuální
přitažlivost, dokud se to nestalo. Ráno mi došlo, že takhle to bude nejspíš celý
můj život. A ulevilo se mi, i když jsem si taky hned uvědomila, že tím pádem
budu mít mnohem těžší život. Ale protože to bylo už jednou dané, tak jsem se tím
už dále nezabývala“.
„Nálepky, nálepky... Nevím, jak vy, ale já nesnáším, když někomu dají nálepku
a strčí ho do škatulky. Martina Navrátilová – lesbická tenistka. Neříkají: Joe
Montana, hvězda amerického fotbalu, heterosexuál, nebo ano?... Ne!“
Zdroj: denní tisk, internet
Odkazy:
|