|
Queer věda: užití a zneužití výzkumů homosexuality
Simon LeVay Massachusetts Institute of Technology. Cambridge, 1996.
Simon LeVay je kalifornský neurobiolog britského původu, který se na počátku
devadesátých let proslavil výzkumy zaměřenými na neurostrukturální odlišnosti
homosexuálních a heterosexuálních lidí. Samotný název jeho knihy však poukazuje
na jeho ambivalenci v přístupu k biologickým vědám, neboť spojení Queer science
je možno právě tak přeložit jako teploušská věda či jako podivná věda, zatímco
podtitul užití a zneužití výzkumů homosexuality jednoznačně vystihuje obsah
díla. LeVay předkládá kritický rozbor úsilí moderní vědy při zkoumání
homosexuality, přičemž se vyjadřuje k mnoha jejím temným stránkám, zahrnujícím
nejrůznější pochybné experimenty na lidech včetně těch, ke kterým docházelo v
nacistických koncentračních táborech. Zároveň však v žádném případě neodmítá
vědecké poznání, neboť jeho užití či zneužití je především otázkou lidské
zodpovědnosti nikoliv poznání jako takového.
LeVay se zaměřuje v prvé řadě na biologické výzkumy homosexuality, i když
podává i přehled psychologických teorií v tomto směru. Ačkoliv se jedná o značně
složité téma, LeVayovi se daří činit je srozumitelné díky poutavému výkladu,
který se zabývá i filosofickými, politickými a sociálními aspekty zkoumání v
této oblasti. Kromě kapitol týkajících se genetických dispozic, výzkumů mozku či
hormonálních vlivů zde čtenář nalezne i pasáže o počátcích gay a lesbického
hnutí, psychoanalytických teoriích či právních otázkách. Práce je ovšem z velké
části věnována mužské homosexualitě, což je ostatně nedostatkem prakticky všech
podobných textů. Nejedná se však o záměr autora jako spíše o důsledek malého
zajmu, kterého se dostává lesbické komunitě ze strany odborné veřejnosti,
přičemž příčiny tohoto jevu jsou značně komplikované.
Pokud někoho už unavilo čtení všelijakých pochybných zpráv o příčinách
homosexuality, pak mu tato kniha umožní udělat si na celou věc vlastní názor.
LeVay ukazuje, jak je obtížné interpretovat jakékoliv výsledky v tomto směru.
Ačkoliv je sám velmi úspěšným výzkumníkem, nesnaží se předkládat žádná
jednoduchá řešení. V poslední kapitole se však zamýšlí nad možnostmi, kterými se
bude moci ubírat věda, stejně jako nad možnými způsoby jejího zneužití.
Například ačkoliv jednoduchá genetická dispozice k homosexualitě nebude nikdy
zjistitelná, přesto jednou z možností genových manipulací by mohlo být
odstranění lidí s dispozicemi k homosexualitě z lidského genofondu.
Na konci knihy sice stále nebudete znát jednoznačnou odpověď na otázku, proč
je někdo lesbou či gayem a někdo ne. Dokážete však alespoň orientačně určit, co
z tvrzení, které vám novináři či okolí předkládají k věření, může být pravda a
co jsou pouhé mýty. Pro většinu lidí jistě není příliš důležité, zda jejich
orientace je důsledkem toho či onoho faktoru, avšak moderní věda je fenomén,
jehož sílu by bylo bláznovství podceňovat. Pokud by ve vás četba knihy nebo této
recenze vzbudila zájem o danou problematiku, pak může najít množství dalších
aktuálních odkazů na stránkách Simona LeVaye http://members.aol.com/slevay.
autorka recenze: Olga Pechová
|