|
Pohlaví, gender a společnost
Ann Oakley(ová) Praha, Portál, 2000.
V roce 2000 vyšla konečně v češtině kniha Ann Oakleyové "Pohlaví, gender a
společnost", která se již od svého prvního vydání v roce 1972 stala klasikou ve
svém oboru. Autorka se ve svém textu snažila podat velmi otevřený a informovaný
pohled na problematiku vztahu genderu a biologického pohlaví. Od doby svého
vzniku však tato práce značně zastarala, takže český čtenář k ní musí
přistupovat s jistou opatrností.
Ann Oakleyová se pokusila shrnout veškeré vědecké informace o rozdílech mezi
ženami a muži a jejich původu, čímž na sebe vzala velmi obtížný úkol. Její text
obsahuje odkazy na velké množství výzkumů zejména z oblasti biologie,
psychologie, sociologie a kulturní antropologie, což však může u méně
zainteresovaného čtenáře vést k jistému zahlcení dílčími informacemi. Daleko
větším problémem je však to, že se jedná mnohdy o výzkumy a teorie, které již
byly překonány či zcela vyvráceny.
Autorka sama v duchu potřeb doby klade důraz zejména na sociální faktory
utvářející rozdíly mezi ženami a muži, zatímco mnohdy běžně předpokládanou
převahu biologických faktorů zpochybňuje, ačkoliv se sama vyhýbá generalizujícím
soudům v tomto směru. Přesto považuji za nutné připomenout, že vztah mezi
společností a biologií je v této oblasti mnohem více spletitý, než si většina z
nás včetně mnoha autorů textů na toto téma dovede představit.
Nejvíce zklamaní budou asi čtenáři z GLBT komunity, neboť jejich záležitostem
je věnováno jen málo prostoru (s.89-94, s.121-130), který je navíc využit značně
nepřínosným způsobem. Autorka totiž používá homosexuální a transsexuální lidi
zejména jako ilustrace teorií o osvojování genderové a sexuální identity. V této
oblasti vychází z prací Johna Moneyho a Roberta Stollera, které snad nejvíce z
celé publikace zastaraly, a proto bude tyto pasáže číst současný čtenář se
značnými rozpaky.
Ann Oakleyové se podařilo napsat knihu, která podněcuje k přemýšlení a
nesnaží se nabízet jednoduchá řešení. Není samozřejmě vinou autorky, že se její
práce objevila v češtině až se zpožděním téměř tří desítek let, avšak její text
nelze již považovat za platné uvedení do problematiky, byť vykazuje méně
jednostrannosti než některé pozdější publikace. Vzhledem k nedostatku literatury
v češtině se jedná o velmi cenný informační zdroj, avšak čtenáři musí s ním
pracovat velmi opatrně a pokud možno jej konfrontovat i se současnými
prameny.
autorka recenze: Olga Pechová
|