|
Ruth Fulton Benedict (1887-1948) a Margaret Mead (1901-1978) jsou dodnes známy jako vůdčí postavy americké kulturní antropologie své doby. Méně je už známo, že je pojil mnohaletý milostný vztah.
V tomto textu bych chtěla přiblížit život a práci těchto dvou velkých osobností.
Ruth Benedict se narodila v rodině nadějného chirurga, který však zemřel, když jí bylo dva a půl roku. Od dětství projevovala značné intelektuální nadání a již v prvních letech dvacátého století publikovala několik básnických sbírek částečně pod pseudonymem Ann Singleton. V roce 1909 absolvovala studia anglické literatury. V roce 1914 se provdala za biochemika Stanley Benedicta, neboť se obávala, aby jako mnoho jiných vzdělaných žen té doby nezůstala starou pannou. V manželství se jí však nedařilo příliš dobře mimo jiné proto, že manžel měl jen málo pochopení pro její vědeckou kariéru.
Od roku 1921 začala Benedict pracovat na Kolumbijské univerzitě v New Yorku, kde začala spolupracovat s Franzem Boasem - německým emigrantem, který měl rozhodující vliv na americkou kulturní antropologii první poloviny dvacátého století. V roce 1922 se na univerzitě seznámila s mladou studentkou Margaret Mead. Není přesně známo, kdy začal jejich vztah, ale bylo to pravděpodobně pouze rok nebo dva poté, kdy se poprvé setkaly jako učitelka a žákyně. Benedict však neuvažovala o tom, že by opustila svého manžela. Rovněž Mead se později v průběhu let třikrát vdala, naposledy za antropologa G. Batesona. Svůj vztah, který trval až do smrti Ruth Benedict, obě partnerky dlouhá léta tajily, do značné míry proto, že odhalení lesbického vztahu by v tehdejší době pravděpodobně znamenal konec jejich kariéry.
V druhé polovině dvacátých let začaly obě přítelkyně slavit významné vědecké úspěchy. Mead se v té době věnovala terénním výzkumům v Tichomoří a jihovýchodní Asii, zatímco Benedict se zaměřila zejména na studium severoamerických indiánů. Obě se věnovaly hledání kulturních rozdílů a jejich příčin. Stanovisko, že rozdíly mezi rasami a národy stejně jako mezi muži a ženami jsou dány především rozdíly v procesu socializace, bylo ve své době revoluční myšlenkou.
Mead vydala v roce 1928 knihu "Dospívání na Samoi", ve které poukazovala na zásadní rozdíly mezi problémy mladých lidí na Samoi a v tehdejší severní Americe. Později následovaly další odborné publikace, z nichž nejznámější byla "Pohlaví a temperament ve třech primitivních společnostech" vydaný roku 1935. V této knize popsala Mead tři různé kmeny na Nové Guineji, které mají zcela rozdílné chápání mužské a ženské role. Tato kniha měla později velký vliv na rozvoj druhé vlny feminismu v šedesátých letech. Práce Margaret Mead však byly v posledních několika desetiletích značně kritizovány, neboť jak se zdá v mnoha směrech byly snad až příliš ovlivněny jejími výchozími přesvědčeními. Největší kritice byla podrobena její první kniha "Dospívání na Samoi", kterou napadl na základě svých čtyřiceti prováděných výzkumů Derek Freeman v knize "Margaret Mead a Samoa: zrození a zánik antropologické legendy". Přesto jsou její texty ve svém oboru klasikou a její myšlenky jsou stále často citovány v nejrůznějších odborných textech.
Odkaz Ruth Benedict je dodnes ve stínu její žačky a přítelkyně. Přesto její přínos není o nic menší. Její texty, zejména pak "Kulturní vzorce" vydané roku 1934 (česky Argo 1999), jsou velmi precizní. I když nedosáhly takové známosti jako práce Margaret Mead, na straně druhé také nikdy nebyla zpochybněna jejich vědecká hodnota. V letech druhé světové války pracovala Benedict pro americkou armádu, když pracovala na projektech umožňujících spolupráci s přáteli a pochopení nepřátel na tichomořském bojišti. Po válce se pustila s novou energií do výzkumné činnosti. V rámci svého projektu porovnávání dvanácti různých kultur navštívila po druhé světové válce i Československo. Práci na tomto projektu ukončila v roce 1948 její smrt v důsledku srdeční trombózy.
Margaret Mead pokračovala i v dalších letech v publikační činnosti, i když její nové práce už nevzbuzovaly takový zájem jako knihy z období mezi světovými válkami. V roce 1974 vydala knihu vzpomínek na Ruth Benedict, ve které se však vyhýbala problematice jejich partnerského vztahu. Teprve po její smrti, když její dcera Catherin Bateson vydala knihu vzpomínek "Dceřiným pohledem" (1984), vešel její vztah s Benedict ve veřejnou známost. Nedávno se rovněž objevila kniha od Lois Banner "Propletené životy: Margaret Mead, Ruth Benedict a jejich okruh", která mapuje profesionální i soukromý život těchto dvou velkých žen.
|
Ruth Benedict a Margaret Mead
